Rada moudrého stromu aneb Jak jsem vymyslel animobook…

Je krásné ráno. Sluníčko mě vytáhlo z postele a po probdělé noci mi vnuklo myšlenku vyjít si na procházku. Kráčím jen tak bez cíle, zhluboka dýchám a myšlenky nechávám volně plynout.

Nespal jsem dobře, protože pořád musím myslet na svou práci – psaní pohádek. Uvažuju o tom, co udělat pro zatraktivnění mé tvorby, jak se odlišit, jak přitáhnout pozornost čtenářů ke čtení pohádkových e-booků

Uvažuju o tom už několik dní, ale nedaří se mi přijít na nic převratného, na něco, co by mou tvorbu odlišilo od tvorby jiných autorů… A tak jsem tu, nevyspalý, bez energie, snažící se dobít baterky z paprsků ranního slunce.

Najednou jsem ho spatřil. Nedaleko mne se zjevil nádherný starý strom. Přistoupil jsem ke kmeni a opřel si o něj ruce a čelo. Starý brachu, jsem tak rád, žes mi zkřížil cestu. Pocítil jsem příval energie proudící ze stromu. Zavřel jsem oči a čerpal životadárnou sílu. Po chvilce jsem ucítil jemňounké zachvění obrovského organizmu.

„Zdravím tě, pohádkáři,“ ozval se hlas stromu.

Překvapeně jsem poodstoupil. Z kmene na mě hleděly laskavé oči a rozléval se po něm široký úsměv.

„Ty umíš mluvit?“ nevěřícně jsem zalapal po dechu místo pozdravu.

„Jistěže umím mluvit,“ odpověděl strom. „Myslíš, že jsi první člověk, který si ke mně přišel pro radu? Stojím tady téměř dvě stě let a za tak dlouhou dobu se ke mně utíkalo pro radu mnoho lidí. Tak přestaň valit oči jako tele na nová vrata…“

„Ale já jsem si nepřišel po radu,“ odpověděl jsem nesměle. „Vůbec jsem netušil, že umíš mluvit.“

„Věděl, nevěděl. Tvoje hlava úplně třeští, hemží se to v ní jako v mraveništi. Není vůbec těžké číst ti v mysli. Hledáš odpověď na otázku, jak zatraktivnit svoje pohádkové e-booky.“

„Jo, to máš pravdu,“ poznamenal jsem sklesle. „A vůbec se nemůžu pohnout vpřed. Přijde mi, že dělám všední věc, o kterou nemůže mít nikdo zájem…“

„To se mýlíš,“ usmál se na mě strom. „To je častý omyl spousty autorů, kteří mají pocit, že nepřináší nic nového a převratného. Věř mi! Zažil jsem i skutečné velikány, dneska už klasiky literatury, kteří se utápěli v pocitech vlastní všednosti…“

Chvíli se odmlčel.

„Čeho si ty nejvíc ceníš na svojí tvorbě?“

„Já nevím…,“ zamyslel jsem se. „Myslím, že umím pracovat s dějem, gradovat ho a přinášet neobvyklé zápletky. Ale to umí i další tvůrci. Svoje příběhy ilustruju vlastními kreslenými obrázky. Lidé říkají, že jsou hezké. Ale to taky dělají i jiní autoři…“

„E-book je produkt nové doby, je jiný než tištěna knížka,“ navázal můj společník. „Nemohl bys nějak využít zvláštních vlastností e-booku jako technického prostředku?“

„Možná ano. V dnešní době, když je na internetu téměř všechno, by se možná dalo něco vymyslet. Na počátku technické doby lidi fascinoval zvuk, který vydávalo rádio, i když orchestr nebylo vidět. Pak s nástupem kina a později televize se lidi ze široka daleka chodili dívat na pohyblivé obrázky…“

„A co kdybys rozpohyboval svoje obrázky v e-booku?“ navrhl strom.

„To mě nenapadlo,“ usmál jsem se. „Animované obrázky… To by bylo něco!“

Chvíli jsme oba mlčeli.

„Ale animace je děsně těžká a náročná činnost,“ poznamenal jsem zadumaně. „Na to jsou potřeba technické prostředky a schopnosti, které já nemám. Nikdy jsem se neučil malovat, ani animovat. Moje kresby jsou naivní, ale lidem se líbí.“

„Proč se tedy nepustit i do naivní animace?“ zeptal se lesní velikán.

„Naivní animace…,“ zamyslel jsem se. „A moje e-booky se změní na animobooky!!!“

Odmlčel jsem se.

„Ale té práce!“ vyjekl jsem. „Za každou animací jsou skryté desítky obrázků! A já nemám žádné speciální softwarové vybavení…“

„Tak to holt bude dřina ! Ale vytvoříš pro děti pohádkové příběhy a s pohyblivými obrázky ukrytými v animobooku, to tu ještě nebylo,“ laskavě dodal můj protějšek.

„Děkuji, příteli, myslím, že máš pravdu,“ poděkoval jsem stromu. „Musím běžet k počítači a promyslet, jak to udělám.“

Zamával jsem na rozloučenou a utíkal domů, abych se pustil do animování…

Vypravěč, kreslíř a autor pohádkových e-booků Danielovy pohádky, Duhová víla a Pohádkářská příručka aneb Jak pohádkář Jarda přišel na svět. Objevte pohádky pro Vaše děti, pohádky pro celou Vaši rodinu…Jardův příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Bětka napsal:

    Už se na ně těšííím!

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.